Crazy stránky

Pověst o Libuši

Jako kdysi ke Krokovi, tak chodili také k Libuši z blízka i z daleka lidé ve svých rozepřích. K její moudrosti se utíkali žádat o nález. A ona spravedlivě soudíc, činila moudrá narovnání mezi odpornými stranami. V ten čas se dva sousedé, oba starostové rodů, svadili o meze a role. Svadili se prudce, potupili, vyčetli si máteř i dědy, až mezi nimi i jejich rody povadla dobrá vůle sousedská do kořene a vybujelo záští.

Žádný nechtěl v tom sporu povoliti, každý byl jako z křemene, a jakmile nastal čas, kdy kněžna zasedla k soudu, chvátali oba na Vyšehrad.

Tam Libuše v bělostném vínku kol čela seděla soudíc pod košatou lípou na povýšeném stolci kobercem prostřeném. Vpravo pak, vlevo dvanácte kmetů, dvanácte hospodářů nejmocnějších rodů, mužové statní i bílých už brad. Před nimi prostorou kolem zástup, lid čeledí i mužové, ženy i starostové, již přišli na soud nebo se zastat někoho ze svých rodů.

Tu před kněžnu a soud vystoupili oba rozvadění sousedé. Mladší zle žaloval, že starší proti právu chce meze a role. Starší, muž plné, husté brady, chmurný jako mrak, skočil mu do řeči. Zostra a zkrátka žádal a chtěl, aby se stalo po jeho vůli a nedbal, že by bylo křivdou jeho sousedu.

Když Libuše vyslechla toho i toho a rozvážila při, když přednímu kmetu pak oznámila svůj nález a když kmeti, uváživše mezi sebou při a rozsudek, přisvědčili, ohlásila kněžna, jak nalezla za právo: že mladšímu se děje křivda, že jeho jsou role i meze.

Sedmikráska Lékařská

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Popis rostliny: Pampeliška lékařská je vytrvalá rostlina dorůstající až do výšky 30 centimetrů. Je velmi rozšířená po celé severní polokouli. Má silný kořen, který z 25 procent obsahuje hořčiny, proto tato rostlina podporuje močení. Byl též laboratorně prokázán hypoglykemický účinek, a tedy využití při léčbě cukrovky. Listy jsou úzce kopinaté, často dělené v úkrojky a vyrůstají z přízemní růžice. Stvol je dutý, uvnitř s bílým mlékem. Nejnápadnější je jasně žlutý úbor, tvořený až z 200 úzkých jazykovitých květů. Plodem jsou ochmýřené nažky, které se roznášejí větrem. V léčitelství se používá při jaterních či ledvinových chorobách a při zánětu močových cest. Touto rostlinou rozhodně nepohrdnou včely a je to také dobře využitelná rostlina do bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Stanoviště: Na hnojených loukách, pastvinách a polích, podél cest, v zahradách a na rumištích.

Výskyt: Tato rostlina je brána spíše jako obtížný zahradní plevel. Vyskytuje se na světlých sušších loukách, zahradách, mezích a polích. Preferuje půdy bohaté na dusík. Roste v mírném pásmu severní polokoule (Evropa, Amerika, Asie) ve všech vegetačních stupních, zejména ale v mezických biotopech. Různé odrůdy pampelišky byly zavlečeny do všech koutů světa, včetně tropů (Brazílie, Indonésie a Austrálie)

Období květu: Kvete od dubna do října.

Ohrožení: Pampeliška není ohrožena.

Česká republika

Seznamte se s Českou republikou - její kulturou, ekonomickou situací i životní úrovní. Objevte kouzlo nečekané rozmanitosti České republiky - státu v srdci Evropy. Přesvědčte se o jejích přírodních krásách a zasaďte ji do geopolitického kontextu. Zjistíte, že i menší evropské státy přispívají do světového kulturního dědictví svým nepostradatelným dílem.

Česká republika je vyspělou středoevropskou zemí se vzrůstající životní úrovní. Bohatá historie zanechala na území České republiky velké množství historických odkazů, zajímavých staveb i krásných kulturních děl. Chloubou České republiky zůstávají však také osobnosti minulosti a současnosti, jimž se často dostalo celosvětového uznání pro jejich přínos v různých vědních oborech, umělecké oblasti i sportu.

Od roku 2004 je Česká republika členem Evropské unie, ale je také aktivním členem širšího spektra mezinárodních organizací. Ročně navštíví Českou republiku několik miliónů turistů mířících za kulturou, sportem i odpočinkem. Dlouhodobě zde žijí tisíce podnikatelů a studují tisíce mladých lidí z celého světa.

Přinášíme vám to nejzajímavější a nejdůležitější, co by vás o České republice mohlo zajímat. Můžete se seznámit s obecnými informacemi o této zemi v srdci Evropy, poznat její historii i zajímavou geografii, prozkoumat otázku jak se žije v České republice, anebo zjistit vše podstatné o studiu a s ním související úspěšnou vědou .

Zajímá vás ještě více? Co takhle objevit, jak Češi využívají své přírodní bohatství k relaxaci, jak stále lépe pečují o své zdraví i bezpečnost občanů, turistů i podnikatelů.

V neposlední řadě byste si rozhodně neměli nechat ujít krátké a poutavé nahlédnutí do pozoruhodné české kultury , která má hluboké kořeny i moderní nádech. Abyste mohli navštívit všechny kulturní památky, které se nacházejí po celém území, jistě vás budou zajímat i informace o propracované dopravní síti .

Mongolsko/Mongolská Republika

Mongolsko, oficiálním názvem Mongolská republika, je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR), ale při pouhých 2,7 milionech obyvatel patří k nejřidčeji osídleným končinám světa.

Velkou část Mongolska pokrývají suché stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa).

Hlavním a také jediným velkým městem Mongolska je Ulánbátar, jehož 844 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území dnešní Mongolské republiky se ve starších dobách označovalo jako Vnější Mongolsko, zatímco takzvané Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové repubiky.

Administrativní rozdělení

Mongolsko je rozděleno do 21 regionů (18 Aimagů a 3 města). Aimagi jsou dále členěny na menší jednotky. Hlavní město je zároveň distriktem a subdistriktem.

Historie

Ve 13. století bylo území dnešního Mongolska centrem Mongolské říše, největší říše všech dob. (Roku 1241 táhla mongolská vojska Moravou a vyplenila klášter Hradisko.) Po více než sto letech nadvlády se Mongolská říše rozpadla a země se vrátila do stavu vnitřních sporů a potyček, který vydláždil cestu k dobytí části Mongolska mandžuskou dynastií Čching ovládající Čínu v roce 1636. Tím došlo k rozdělení země na tzv. vnitřní (Čínou ovládané) a vnější Mongolsko. Ale i vnější Mongolsko bylo v roce 1691 podmaněno.

Vnitřní a vnější Mongolsko vyhlásilo nezávislost na Číně v roce 1911, avšak trvalejší nezávislosti dosáhlo pouze vnější Mongolsko, a to za podpory Ruska. Roku 1919 bylo vnější Mongolsko opět obsazeno Čínou, po rozšíření ruské občanské války na východ a díky hnutí pod vedením Dogsomyna Bodooa nebo Horloogiyna Dandzana se čínské jednotky stáhly zpět. Nezávislé Mongolsko bylo znovuvyhlášeno 11. června 1921.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Mongolové, v menšině jsou Kazaši. 5 % obyvatelstva je stále negramotných, životní úroveň je nízká. Obyvatelé vyznávají většinou buddhismus a až do 20. let 20. století psali vlastním písmem (dnes používají cyrilici) a žili kočovným způsobem života. Mongolskou peněžní jednotkou je 1 tugrik (MNT), který se dělí na 100 mungů.

Jinak další referáty budou k dispozici nejpozději 1.4:2010